Články

Budoucnost chůze při práci

Poslat na FacebookPoslat na Google BookmarksPoslat na TwitterPoslat na LinkedIn

Jakkoliv se myšlenka chůze při práci může zdát brilantní a úžasná, vždy bude nejspíš existovat celá řada překážek, které budou masovému nasazení bránit. Podívejme se na některé z nich.

 

Škola

Že je školství doslova jednou velkou sedavou čekárnou na vysvědčení je jasné. O tom, že by pár hodin tělocviku týdně mohlo něco vyřešit můžeme jen s úspěchem pochybovat. Již Aristoteles věděl, že sezení a učení dohromady příliš nejde a jeho Peripatetická škola, kdy studenti následovali v hloučku svého přednášejícího se sice osvědčila, ale v praxi se tohoto vylepšení výuky nevyužívá a navíc se nehodí k úplně všemu - třeba k výuce psaní. Aristoteles se však nezabýval prvňáčky, ale filozofií a tam bylo k úspěšnému studiu opravdu potřeba myslet. Plošné zavedení pásů můžeme také ponechat jen v říši fantaskních snů, protože by to bylo z mnoha hledisek nerealizovatelné - představte si 25-30 hučících pásů v jedné učebně a učitele, jak musí tento hukot překřičet. Zároveň by asi v okolních ulicích v intervalech vyučovacích hodin pohasínala světla a účty ze pořízení, údržbu a elektřinu by nejspíš několikanásobně překročily rozpočet školy. Tudy asi naše (a nejen naše) školství těžko půjde. Je škoda, že se nepodařilo zachovat alespoň celkem zajímavou povinnost žáků korzovat o přestávkách v nekonečném zástupu po chodbách školy. Na školách, kde se toto kdysi dávno vyžadovalo a kde případně byly do "kolečka" zahrnuty i schody byli jistě žáci zdravější. Přesto ale možná svítá na lepší časy - existuje alternativa v podobě lavic pro stání při výuce a vypadá daleko schůdněji:

 

 

Zaměstnání

Firmy a jejich vztah ke zdraví zaměstnanců je velká kapitola. Nejčastěji spočívá podpora zdraví v tom, že Vám nekoupí židli v hypermarketu, ale ve firmě kde se židle dají vybírat podle vlastností, materiálu a slibů, že "toto" je ta opravdu zdravá židle, která navíc dlouho vydrží. Pak se ohlásí kontrola bezpečnosti práce a narychlo se vylepují obrázkové návody na to, jak si má zaměstnanec při sedavé práci pravidelně protáhnout tělo. Ano - těžko lze očekávat více, protože zákon větší zájem nepožaduje a tedy je povinnosti zaměstnance, aby se o sebe sám postaral. Zkušenosti ve světě s chůzí při práci ale ukazují, že zvýšený zájem o zdraví zaměstnanců se může vyplatit. Typický model, kdy se mladý zaměstnanec vysaje kam až to jde a s napůl podlomeným zdravím odkopne a nahradí novým, který se "za pár měsíců přeci může naučit to samé a jede se dál" už ne všude platí. Na testování chůze při práci s Dr. Levinem spolupracovala řada firem z žebříčku Fortune 500 - Wal-Mart, Best Buy, Nike, Steelcase, Apple a další. Ani tady ale zatím nedošlo k nějakému vyloženě masovému nasazení, protože jsou to firmy velké a mají mnoho zaměstnanců, takže investice by to byla příliš velká. Navíc klinické testy vlivu chůze při práci jsou stále ještě hotové jen z části a i když se pozitivní vliv již vlastně prokázal a vybraní zaměstnanci po skončení testů rozhodně nechtěli "své" walkingstation opustit, zatím jde spíše o relativně sporadické instalace, které si často financují z vlastních zdrojů sami zaměstnanci. Otázkou je, zda tento stav, kdy si zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem z vlastních zdrojů pořídí a provozuje v kanceláři pás nebude nakonec preferovanou variantou, kdy zaměstnavatel vlastně jen strpí navýšení odběru elektrické energie a jinak "postarej se o sebe sám". Můžeme se ptát, zda je to správně, jestliže opravdu kvalitní židle není o mnoho levnější než běhací pás střední třídy a zda někdy zaměstnavatelé pochopí, že pohyb při práci a související zvýšené okysličování mozku následované nezbytným zlepšením myšlení ve spojení s výzkumy prokázanými až 5-ti dny o které se zkrátí průměrný počet promaroděných pracovních dnů v roce, by za takovou investici přeci jen nestály. Ale to ukáže budoucnost.


Stát

Ročně jsou vynakládány obrovské finance na podporu tělovýchovy a sportu. Další náklady jsou vynakládány na veřejnou podporu zdravého životního stylu, hubnutí, nemluvě o prostředcích vynakládaných celkem zbytečně ve zdravotnictví na rehabilitace, prášky proti bolestem a všelijaká další léčiva předepisované v souvislosti s tím, že pacienti dlouhá léta vedli sedavý život a nyní trpí důsledky tohoto sebepoškozování. Nemyslím, že je třeba dělat drahé přednášky, vydávat informační brožury a točit filmy, aby se lidé seznámili s možností chůze při práci jako se zdravější alternativou k sedavému zaměstnání. Možná by stačilo stejné prostředky využít k zakoupení pásů na exponovaná místa která jsou vidět (příklady táhnou) - tedy podatelny, přepážky, kanceláře různých úřadů. S celkem malou investicí by tak bylo možné zabít dvě mouchy jednou ranou - vyřešit problém sedavého zaměstnání u několika stovek státních zaměstnanců a zároveň vytvořit trvalý zdroj "kráčející reklamy", protože lidé chodící na tato místa se logicky budou pídit po tom, co to je za zvláštní způsob práce a po dohledání informací se daleko spíše rozhodnou, že se svým životem také něco udělají, než kdyby jim ve schránce přistál nějaký leták.


Domácnost

Když pominu homeoffice, kde je investice do walkingstation asi nejčastější, lze chůzi při jinak sedavé činnosti (nemusí to být nutně práce) využít i jinde - děti mohou hrát své oblíbené hry, nebo chatovat se svými kamarády při chůzi na páse, večerní sledování televize může být také v pohybu (pás, rotoped či ergometr, eliptický trenažer, stepper apod.). Ve spojení s těmito zařízeními mě hned napadlo, že je zde i určitá mezera na trhu. Představte si, jak sledujete Pána prstenu a Vaše chůze a hlavně její rychlost je přímo napojena na děj filmu. V okamžiku kdy jsou dva Hobbiti (Smíšek a Pipin) uneseni skřety a tlupu těchto skřetů širými pláněmi pronásleduje za permanentního několikadenního běhu trio složené z Aragorna, Gimliho a Legolase, stáváte se čtvrtým běžcem a Váš pás zrychluje a zpomaluje podle děje na obrazovce. To by mohlo ke dnes již celkem běžným 3 rozměrům přidat další - na ději závislý pohyb.